Soukromá ochranka za státní peníze

V poslední době se velmi horlivě diskutuje o tom, zda mají být přítomni policisté při fotbalových utkáních, kde se dá předpokládat, že dojde k násilnostem a nepokojům. Ano, policie by měla v případě násilností a nepokojů pomáhat postiženým a chránit nevinné. Ale proč by to měla dělat na místech, která někdo komerčně provozuje a již dopředu se zříká odpovědnosti za to, co se mu tam bude odehrávat?

Fotbalový zápas či jakékoli jiné sportovní utkání je podnik, který se odehrává na místě, které někdo spravuje, je to akce, za jejíž provoz je někdo odpovědný a je to akce, za kterou návštěvník platí vstupné. Je to podobné, jako třeba kulturní podnik nebo provoz jakékoli jiné služby, která je poskytována veřejnosti. Co kdybych si třeba otevřel palírnu na rohu ve špinavé ulici, kam si chodí nalejvat hrdlo opilci a vyžadoval od policie stálou přítomnost v mé soukromé hospodě se zdůvodněním, že tam chodí divní a agresivní lidé a že se tam obden poperou? Každý si jistě umí představit, jak by na mě asi hleděli.

Stejné to je i na fotbale. Jistě, že pokud dojde ke krizové situaci, musí policie zasáhnout a pomoci, ale taková krizová situace se nesmí stát předpokládaným standardem. Provozovatel každého sportovního podniku musí udělat maximum pro to, aby k vyhrocení situace nedošlo a ať se to již stane nebo ne, je v každé chvíli za tu akci zodpovědný - on sám a v první řadě.

Naprosto nepřijatelný je alibismus, který tvrdí, že za nepořádek může nepřítomnost policie, protože provozovatel již dopředu věděl, že k problémům dojde. Policie je tu v první řade kvůli prevenci a pokud má dostatek důkazů o tom, že se chystá páchání přestupků či trestných činů, měla by udělat rázná protiopatření. Klidně si dovedu představit, že takovým protiopatřením bude i zrušení, rozpuštění či zákaz takové akce.

Oprávněný je i argument, že není důvod, aby jeden druh činností - v tomto případě pořádání sportovních akcí - měl za peníze všech daňových poplatníků servis, který si každý jiný člověk či firma musí zajistit na své náklady. V případě sportovních akcí by tomu mělo být stejně a svou roli má sehrát pořadatelská služba a případně komerčně zajištěná ochranka. Není přece problém nastavit takové mechanismy, které značně eliminují rizika. Proč nákupem vstupenky neuzavírá divák určitou smlouvu, ve které se zaváže například poskytnout svá data či se zavázat k nějakému chování? Argument, že je to na hranici zákonosti neuznávám, každý si může zvolit, zda takový závazek stojí člověku za čerpání služby, kterou si dobrovolně zvolil. Je to stejné, jako rozhodnutí, zda se mi vyplatí poskytnout dva osobní doklady, když chci půjču od banky nebo zda dám někomu své telefonní číslo a adresu, když chci třeba nějakou slevovou kartu od nějakého obchodníka. Můžu to udělat, ale nemusím, pokud mi to za to nestojí.

Věřím, že stav zůstane takový, jako dnes - tedy že odpovědnost ponese v případě fotbalových utkání v první řadě provozovatel a že státními prostředky nebude jeho podnikání dotováno, ale že budou spíše využity na kontrolu, zda dělá vše proto, aby problémům dokázal zabránit.

Anketa...

• Voda z kohoutku? Je tu i realita

Kavárník...

• Profil
• Fotogalerie
• Můj milý deníček
• Zajímavé odkazy
• Kontakty

Zásadní projekty...

• Společenství P.I.G.S.
• Ládíkův gastro sloupek

Redakce...

• Redakce
• Spolupráce
• Kontakty